Olympijská sezóna mi dodala odhodlání se vydat o další krok dál na mé cestě profesionální triatlonistky.
Účastí na Hrách v Tokyu jsem si sice splnila svůj dětský sen, nicméně jsem pochopila, že tady moje cesta zdaleka nekončí. Můj trenér Gordon Crawford mi otevřel dveře do světového triatlonu, pod jehož vedením jsem se konečně začala cítit, že sem patřím. Troufám si říct, že ze mě udělal dobrou triatlonistku. Koncem roku 2021 po prvním společném soustředění s mou tehdejší tréninkovou skupinou už jsem si byla naprosto jistá, že potřebuji změnu. První soustředění v nové sezóně bylo zároveň mým posledním pod vedením Gordona. Byl to zvláštní pocit, ale moje intuice mi říkala, že právě ted je ten nejlepší čas. Vánoční svátky strávené s rodinou v Čechách byly tak obohaceny o novou tréninkovou strukturu. Byl to docela šok, ale když je správně nastavená hlava, tak tělo snese všechno. Od 01.01.2022 jsem se tak oficiálně stala členem tréninkové skupiny Tri Sutto. Brett Sutton je v mých očích nejlepším triatlonovým trenérem všech dob, díky němu se podařilo i našemu Honzovi Řehulovi doběhnout si na OH v Sydney pro bronz.
Po 6 měsících vzájemné spolupráce se podle slov trenéra stále ještě řadím k baby (novorozenci) ve skupině, ale mám pocit, že jsem se toho naučila mnohem více než za celou svojí dosavadní kariéru. Jak rychle se moje tělo dokázalo adaptovat na novou tréninkovou zátěž teprve ukáže nadcházející sezóna, která bude mimochodem sezónou první kvalifikační na další OH, které se budou konat v roce 2024 v Paříži.
Já s mojí sestřičkou v rámci Závodu olympijských nadějí v Praze a uprostřed je bronzový medailista ze Sydney Jan Řehula, rok 2001
